Články

Tři marketingové nepravdy o opensource

Autor: Ondřej Tůma
Rubriku věnovanou opensource na našem webu začneme docela ostře. Náš kolega Ondřej Tůma vydal na starém webu IIO článek, kterým se podíval na zoubek těm nejrozšířenějším pověrám o opensource projektech a hlavně software. Pojďme se tedy podívat, co je pravda a co zase není.
Chybovost

Jedním z klasických nepravdivých tvrzení je, že Open Source produkt je více chybový než komerční. Toto není pravda, tedy, rozhodně nejde o pravidlo, spíše o výjimku. Vtip je v tom že takový otevřený vývoj, umožňuje všem kdo mají možnost, podívat se do zdrojového kódu. Mohou být a jsou tak odhaleny chyby, které jsou často jen teoretické, protože momentálně k chybovému stavu nemůže dojít. Je to např. jako by jste v autě reklamovali větráček bez motoru, který stejně není zapojen.

Další jev který "snižuje" chybovost uzavřeného kódu je čistý marketing. Firma pokud vyvíjí nějaký komerční software, sama přijde na velkou řadu chyb a pokud nejsou vážné, nebo nebezpečné, nebo zákazníkům neubližují proč je někde ventilovat na veřejnost ?

Tedy, pravda je taková, že "otevřený" software má více testerů z řad vývojářů, a pokud vezmeme k úvahu i programové vybavení volně šířené, může mít i více testerů z řad uživatelů, kteří na rozdíl od komerčních aplikací jsou naučení více hlásit chyby do otevřených bug systémů.

Cena

Ohledně ceny za Open Source se šíří hned několik nepravd a v konkrétních případech jde dokonce i o zcestné lži. Prvně, Open Source, tedy otevřený zdroj (myšlen je zdrojový kód) znamená pouze a jedině to, že do zdrojového kódu se může někdo podívat. Ten někdo je typicky zákazník - uživatel. Klasickým komerčním případem Open Source je webová aplikace napsaná v nějakém skriptovacím (interpretovém) jazyku.

Tedy sem webový vývojář, v php naprogramuji nějakou internetovou aplikaci a tu "prodám" zákazníkovi, ten si jí nainstaluje na svůj server a používá. Nejde o pravidlo, nebo technickou překážku, ale velmi často je takový kód předáván ve zdrojovém formátu. To je dané povahou programovacího jazyka. Nehledě na to, že taková typická smlouva většinou řeší situaci, kdy si zákazník kód sám upravuje. Open Source tedy rozhodně nemusí být zadarmo. Všimněte si slova nemusí, on totiž může být.

Ty lži o kterých sem mluvil se objevují čím dál častěji a jde opravdu o čisté lži. Ve světě otevřeného softwaru existuje mnoho licencí, pod kterými autor kódu svoje dílo šíří a nechává šířit. Na poli licencí se utkávají mima jiných především 2 rivalové GPL a BSD. Jde o svobodné licence a obě mají své místo. Ani jedna z licencí neudává, že by někdo nemohl za svojí práci dostat zaplaceno. Ani jedna z licencí neřeší a nijak neomezuje finanční odměnu kohokoli, kdo dílo šíří dál.

Existuje i několik komerčních modelů, které vydělávají na prodeji Open Source programů šířených pod různými svobodnými licencemi. Takovým případem jsou například komerční distribuce Linuxu, které prodávají tzv. "krabicovou", tedy komerční verzi balíku, který obsahuje řadu GPL i BSD programů a knihoven.

Komerční podpora a profit

Z toho co jsem již psal zjevně vyplývá že Open Source programy jsou vytvářeny i za účelem zisku. Jsou tedy používány stejně jako jiné uzavřené programy, jen autoři dotyčného díla usoudili, že otevření zdrojového kódu některým dalším lidem přinese více peněz než kdyby kód nechali uzavřený. Důvody pro otevření mohou být různé např. tyto:

  • odhalení více chyb, resp. většího množství chyb v kratším čase
  • získání důvěry zákazníků - uživatelů, ty se mohou sami přesvědčit, že program dělá jen to co má a není záškodníkem
  • V souvislosti s rozsahem otevření získaní další vývojářské síly, někdy zcela zdarma
  • Možnost lepší kooperace s jinými programy či nástroji, takové otevření může pomoci k vytvoření dalších dodatečných nástrojů třetích stran
  • Možnost vytvoření standardu - není nic lepšího, než když vaše otevřené řešení používá více třeba i konkurenčních programů jenom proto, aby mohli zákazníci lépe migrovat jak od Vás tak k Vám :)

Výhod může být samozřejmě více. Možná jedna z překážek a zároveň jeden z motivů proč přejít na Open Source model je ten, že "špinavý" kód uvidí ostatní. Pak je to o tom, zda se autoři za svůj kód nestydí a zároveň zda si umí dost máknout aby jejich kód měl "úroveň".

Slušelo by se ale podotknout, že přechod na Open Source model ve vývoji není samo spásný. Zákazníky a ostatní vývojáře může odradit právě zmiňovaná kvalita kódu. Stejně tak se autoři mohou vystavit riziku že přijdou o peníze z prodeje, či vývojářského supportu. Takový přechod je jako jakýkoli jiný přechod poměrně náročný na změny v mnoha směrech a je třeba ho velmi dobře zvážit a to ne jen vývojářsky ale také marketingově a ekonomicky.

Související zdroje:

Tento článek je součástí webu IIO

Žádné komentáře
 

© 2009 Iniciativa informatiky pro občany
Elektronický kontakt na Kancelář, Právně-legislativní sekci, Publikační sekci, Poradnu, Webmastera