Články

Michal Rada k postupu modernizace a elektronizace veřejné správy

Autor: Webmaster IIO
Poskytujeme textový přepis ze záznamu vystoupení Michala Rady v rozhlase k otázce pokračujícího rozvoje egovernment z minulého týdne.

Michala Rady z Iniciativy informatiky pro občany jsme se zeptali, co on soudí o pokračujícím procesu modernizace a elektronizace veřejné správy:
To, že se tady konečně prakticky zavádí eGovernment je samozřejmě dobře, akorát já osobně z toho mám takový pocit, že to celé zavádíme trošku opačným směrem. My jsme se dopustili velmi podobné chyby, jaké se dopustili třeba v Anglii, kde v Britském království jednoho krásného dne prostě řekli: 'Ano, teď se budou dokumenty vytvářet elektronicky.' A oni to mají trochu opačně. Tam vytvoří dokument elektronicky. Ten umí vytvořit, ale už s ním neumějí dále pracovat, takže třeba v určitém okamžiku ten dokument někdo vytiskne, podepíše a pošle se na úřad poštou. Na druhé straně s ním ale musejí zase pracovat elektronicky, takže ho většinou naskenují a tak jim tam vyvstává problém, že mají jeden dokument třeba v pěti různých verzích, na pěti různých úřadech a teprve potom se dostane k nějakému občanovi nebo ke klientovi veřejné správy. Oni tam umí poměrně dobře pracovat s elektronickými dokumenty, oni mají sofistikované nástroje na jejich vytváření, ale nijak je neautentifikují, to znamená, že neřeší problém bezpečnosti elektronických dokumentů a hlavně nemají to, co máme třeba my a to je skutečně zaručený elektronický kanál pro komunikaci mezi jednotlivými úřady, a nebo mezi státní správou a jejím klientem.

My máme z jiného úhlu pohledu úplně opačný problém, my z jakéhosi zvykového práva vytváříme dokument mnohde v listinné podobě a to ještě i v dnešní době elektronických spisových služeb. Někdo ho podepíše, pak se někde naskenuje, nějakým způsobem se převede do podoby elektronické, opatří se nějakými autentifikačními prvky a pak odchází ke klientovi veřejné správy.

To je postup jaksi velmi neefektivní, protože my tím vlastně nevytváříme elektronické informace, my tím pouze v určitém okamžiku ty informace do elektronické podoby převádíme. S tím samozřejmě jde ruku v ruce řada velmi specifických problémů. Tak například, kdybychom dokumenty dělali už od začátku elektronicky, tak o nich daleko víc víme. Tady pouze víme, že v určitém okamžiku se vzal nějaký list papíru a nějaký úředník ho převedl a opatřil nějakou konverzní doložkou. Úřady s elektronickými dokumenty neumějí pracovat a neumějí s nimi pracovat třeba i proto, že ne vždycky je to úplně vysvětleno ze strany třeba i Ministerstva vnitra nebo jiných státních orgánů, ale my jsme nasadili legislativu a ta legislativa není špatná. Samozřejmě leccos se musí opravit, leccos se musí v tuto chvíli řešit a je pravda, že já osobně jsem od začátku v té legislativě k eGovernmentu, ať už se jedná o datové schránky, nebo o nový zákon o archivnictví a nové předpisy ke spisové službě, postrádal výklad. Samozřejmě my jsme to pochopili, co se tím zákonem chce říct a my, kteří jsme se na tom nějakým způsobem podíleli, nebo jsme to kritizovali, tak jsme ty problémy byli schopní identifikovat. Ale úřady vlastně do poslední chvíle vyčkávaly a do poslední chvíle očekávaly, že jim nějaký výklad bude dán a že bude nějak objasněno, jakým způsobem se dané problémy budou řešit a to se nestalo. To se vlastně děje až teď. K zákonu o datových schránkách, k tomu zákonu o elektronických úkonech, ani k zákonu o archivnictví a spisové službě dodneška neexistuje komentované znění, nebo nějaké ucelené výklady. Jsou tady knihy různých odborníků na elektronizaci, ale ať se na mě moji kolegové ajťáci nezlobí, ale kniha někoho, kdo jaksi není oprávněn ten zákon oficiálně vykládat, nebo oficiálně komentovat, protože k tomu výkladu zase přistupuje jen ministerstvo a nebo soud, tak je pouze jakýmsi pomocným nástrojem a bohužel, když si ty knihy otevřete, třeba na téma datové schránky, tak v každé se píše něco jiného. A z toho si má ten úředník nebo ten občan vybírat a to je samozřejmě poměrně problematická záležitost.

Takže my na Ministerstvu vnitra teď pracujeme na nějakých výkladech, pracuje se na nějakých 'kuchařkách' i pro úředníky, protože největší problém s tím paradoxně mají ty úřady, které jsou zvyklé na nějaký systém práce, ty už vědí, co je spisová služba, jsou s tím schopny nějakým způsobem pracovat, ale samozřejmě s elektronizací asi budou mít problémy, protože je to trošku jiný styl práce. Oni nebudou po úřadě chodit s papírem a sbírat podpisy, ale oni se budou muset někam přihlásit, někam kliknout a tam prostě provádět nějaké úkony s počítačem a u řady úřadů a úředníků je nevole k výpočetní technice a k automatizovaným procesům ještě poměrně velká, takže tady jistě bude nastávat ještě takové období ticha, kdy povedeme sice elektronickou spisovou službu, ale povedeme v ní papírové dokumenty a ty pak budeme posílat datovými schránkami.

Tady je samozřejmě otázka, k čemu máme ty datové schránky, když tím neumíme poslat správný elektronický dokument, ale i o tom se budeme určitě v následujících měsících bavit. Takže problém té naší elektronizace je podle mého názoru v tom, že nebyla úplně správně vyložena, když se připravovala legislativa, že sice autoři legislativy měli nějakou vizi, nicméně tu vizi se jim v některých případech nepodařilo naplnit a pak se narychlo lepily různé výklady a různá stanoviska, která jsou mnohdy protichůdná. Vždyť i samo Ministerstvo vnitra k jedné a té samé věci vydává třeba tři stanoviska, která jsou pokaždé jiná a to je samozřejmě také problém. A druhá věc je, že jsme to nasadili trošku obráceně, že jsme se nejdřív měli naučit pracovat s elektronickým dokumentem, ať už na úřadě nebo u klienta veřejné správy, a pak teprve jsme měli vymýšlet zaručený elektronický kanál, zaručený prostředek komunikace k tomu, aby si mezi sebou veřejná správa uměla ty kvalitní a správné a bezpečné elektronické dokumenty posílat.

Tento článek je součástí webu IIO

Žádné komentáře
 

© 2009 Iniciativa informatiky pro občany
Elektronický kontakt na Kancelář, Právně-legislativní sekci, Publikační sekci, Poradnu, Webmastera